Enervate´s world

Tyto stránky přestěhovány na enervate.blog.cz :o))))

Vaše názory a připomínky

Autorovi

Co mi pisate.... :)

Novinky - co přibylo :)

Kalendář

Dcera Smrtijedů - BY ME :)

9.kapitola: BA

tahle kapitolka je trochu kratší, snad to nebude vadit. Komentíky potěší :)

for Makina

„Ch jó! Kdo to vymyslel?! Dvouhodinovka lektvarů hned v pondělí…“ odfrkla si Annie.

 

„Já zas nechápu, proč je má Nebelvír vždycky se Zmijozelem.“ Zamručela Josephin a mazala si topinku máslem.

 

„Pořád ale lepší, že je máme před obědem. Nevim nevim, jak by to dopadlo, kdyby dneska byly po obědě jako ve středu…“ dodala ironicky Adriana a koukla se k profesorskému stolu. Holky se ušklíbly. Po snídani se vydaly do učebny formulí. Hodiny s maličkým Kratiknotem zbožňovali snad všichni.

Před týdnem už všichni zvládli levitační kouzlo a dnes měli začít s něčím novým a trochu složitějším. Fran, která zvládla levitační kouzlo jako první, se moc těšila. Po zazvonění se všichni posadili na svá místa, profesor začal s teoretickým výkladem.

 

„Pane profesore? Neprobírá se přivolávací kouzlo až ve čtvrtém ročníku?“ zeptala se Fran nejistě.

 

„Jste všímavá slečno. Ve čtvrtém ročníku budeme přivolávat těžší předměty. My začneme s něčím jednodušším. Malé a blízko umístěné věci…abych byl přesný. Je však pravdou, že jste první 1. ročník, který se toto kouzlo učí už teď. Do osnov prváků bylo zařazeno až letos, po pečlivém zvážení a na doporučení Brumbála…možná si domyslíte, proč.“ Vysvětloval Kratiknot.

 

„Ano, to ano…“ špitla Fran. Od Harryho se dozvěděla skoro všechno, co se při Turnaji odehrálo…bohužel nejen od něj. Otec se tehdy vrátil pozdě a strašně rozzuřený. Svůj vztek si samozřejmě vybil na ní. Na památku jí zůstala podlouhlá jizva…

 

„Fran!“ sykla na ni Adriana. Vytrhla ji ze smutných úvah.

 

„Co? Co se děje?“ rozhlédla se trochu zmateně. Spolužáci bezvýsledně mávali hůlkami.

 

„Máme si vyzkoušet to kouzlo, a ty tu sedíš a vejráš do blba…“ odpověděla jí pobaveně. Fran se na ni zašklebila a začala hledat v učebnici správnou formuli.

 

„Tam to ještě není, jsme první, kdo se to učí tak brzo, pamatuješ?“

 

„A jó!“ bouchla se do čela. Tím na sebe upoutala profesorovu pozornost.

 

„Slečno Jugsonová! Můžete se pokusit přivolat toto pero?“ bezmocně se rozhlédla, všichni teď na ni hleděli. „Jak jen bylo to kouzlo?“ vzpomínala na formuli, kterou jí říkal Harry při svém vyprávění.

 

„Accio!“ šeptla jí Bethy. Fran na ni vděčně pohlédla, neušlo jí však, jak se na Beth podívala Adriana…naštvaně. Hodila to za hlavu a napřímila se, vytáhla hůlku a s vyslovením formule na pero zamířila. To se ku překvapení všech opravdu zvedlo a blížilo se k ní.

 

„Výborně! Opět jste to zvládla na poprvé! 15 bodů pro vás slečno! Kdo další?“ zeptal se Kratiknot šťastně a rozhlédl se po třídě.

 

„To bylo fakt úžasný! Fakt sto dělala poprvé?“ ptala se jí nadšeně Annie, když mířily do sklepení. Fran přikývla. Po očku sledovala Adrianu, bylo na ni vidět, že jí trochu závidí. Fran však byla šťastná, že už se nehádají, takže svou otázku „Co tě zase sakra žere?!“, spolkla.

Lektvary proběhly jako vždy. Snape jim sebral asi 50 bodů a na všechny Nebelvírské plival jenom jed. Po obědě je čekalo už jen bylinkářství.

 

                           *                       *                     *

 

„Ahoj Hermi. Tak co, jdeme? Máme nejvyšší čas.“

 

„Jasně.“ Spolu se vydaly k Brumbálovi. Hermiona na ni opět čekala dole…

  

 

„Dobrý den, Francis.“ Přivítal ji ředitel mile.

 

„Dobrý den.“ přijala nabízené křeslo.

 

„Víte, proč jsme zde.“ když kývla, pokračoval. „Sehnal jsem vám místo v jedné prestižní umělecké škole. Musím jen znát váš názor. Nezměnil se náhodou?“ zeptal se jí, podle jeho úsměvu však usoudila, že její odpověď už zná.

 

„Rozmyslela…“

 

„To je dobře. Slyšel jsem, že jste jedna z nejlepších studentek v ročníku…“ Fran tohle nečekala a trochu zrudla…

 

„Vím také, jak proběhla vaše první hodina nitrobrany. Pokud se neurazíte, byl bych rád,kdyby mne profesorka McGonagallová informovala o vašich výsledcích.“

 

„Jistě, já…mohla bych to říci Hermioně a…“

 

„Ano, můžete.“ Usmál se na ni. Zvedla se a když nic nenamítal vydala se ke dveřím.

 

„Moc vám děkuji, pane řediteli. Nashledanou.“ pokývl ji hlavou. Vydala se za Hermionou.

 

                            *                      *                     *

 

„Tak jak to dopadlo?“

 

„Fajn… odmítla jsem.“ Hermiona se široce usmála a objala ji.

 

„Musím ti něco říct, i klukům…“

 

„Co? Není to nic vážného?“

 

„Vážného…ani tak ne, ale je to důležité.“ pomalu se vydaly na večeři. Narazili tam i na Harryho a Rona.

 

„Harry, Rone…ahoj. Můžete pak počkat ve společence? Chtěla bych vám něco říct.“ kluci se na ni překvapeně otočili, ale souhlasili. Všichni do sebe naházeli večeři a společně odešli.

 

„Tak co jsi chtěla?“ zeptal se Harry, když už seděl pohodlně usazený u krbu.

 

„Víte, jak jsem vám říkala o těch snech…“ přikývli. „Já..chodím na nitobranu, k profesorce McGonagallové. Poprvé jsem tam byla v pátek.“

 

„Proto si byla tak …“

 

„Jo, ono… nebylo to moc příjemné.“ dodala přiškrceným hlasem Fran.

 

„Hlavní je, že ti to pomůže, ne?“ řekl světácky Ron a rozbalil si čokoládovou žabku.

 

„To jo. Stejně tak doufám, že mi pomůže Harryho kroužek.“ otočila se na jmenovaného.

 

„To doufáme, že všem…“ dodala s úsměvem Hermiona. Fran se zvedla.

 

„Až bude první schůzka dáme vědět, jo?“ zavolala na ni Hermiona. Fran kývla a vklouzla do ložnice.

 

 

                     *                   *                  *

 

„Fran? Psst…“ ozvalo se jí za zády v knihovně. Byla středa, vypracovávala si úkol do přeměňování.

 

„Ahoj, co se děje?“

 

„Dneska, před osmou ve společence. Bude první schůzka.K místu konání půjdem spolu.“ Fran nadšeně kývla. Hermiona se na ni usmála a odešla.

 

„Páni…já se tak těším!“ zaklapla knihu a rozeběhla se do věže.Deset minut před osmou už stepovala u východu. Chvíli po ní dorazil i Harry, Ron a Hermiona. Svůj skvělý plánek měl Harry připravený. Prošli na chodbu a vydali se ke schodům. Tam je dohonili Ginny a Nevill.

 

„Kde vlastně jdeme?“

 

„Do sedmého patra… je tam Komnata nejvyšší potřeby…pak ti to vysvětlím.“ šeptla Hermiona, když uviděla Franin pohled. Dorazili před starodávný gobelín a Harry začal přecházet podél stěny. K Franinu údivu se zeď začala měnit v krásně zdobené dveře.Harry je otevřel a všichni vešli.

 

„Páni! To je nádhera!“ vydechla.

 

„To jo! Koukněte na ty knihy.“ ozvala se Hermiona a s jednou se hned posadila. Postupně přicházeli ostatní členové. Mohlo se začít. Poté, co si Harryho zvolili za vedoucího, si vybrali název : Brumbálova armáda. Fran se to strašně líbilo, měla pocit, že konečně dělá něco správného…

 

Poslední komentáře
20.10.2007 09:53:14: Příde mi to čím dál lepší. Jdu dál, je to vážně skvělý.
03.10.2007 17:26:38: Bezvadná povídka..Moc se mi líbí, navíc hlavní postava je nanejvýš sympatická.. těším se na pokráčk...
03.10.2007 14:44:23: No tak jsem tokonečně přečetla a musím říct, že je to úžasný. Už se těším na další kapču...
02.10.2007 17:40:53: Skvělý, už se těším na pokráčko, tak nás dlouho nenapínej!!!
 
Jakékoli připomínky či nápady na vylepšení pisejte pls. do diskuze. Pokud máte zájem o uveřejnění povídky - napište mi e-mail na Enervate@seznam.cz Postavy v povídkách budou od J.K.Rowling a nebo vymyšlené. Za povídky nedostávám a ani nebudu dostávat peníze. Obrázky, informace apod. pochází z oficiálních stránek, blogů ... a jsou veřejně dostupné. Nepoužívejte uveřejněné povídky na jiných stránkách bez svolení jejího autora. V případě dotazu o autorizaci mě prosím kontaktujte(hermiona123456@seznam.cz). Děkuji! Při neoprávněném použití se dopouštíte krádeže autorského díla, což je proti dobrým mravům a zároveň protizákonné!